KOMENTÁŘ. Dětské kapesné řeší každý rodič. Slyšel jsem o různých přístupech, ale žádný z nich není zaručený recept na úspěch. Každé dítě je jiné. Je důležité si s potomky o penězích povídat. Vést je k odpovědnosti k hodnotám. V otázce kapesného je ideální stanovit  pravidla, aby se v nich dítě vyznalo a vědělo, že se budou měnit s tím, jak bude vyrůstat.

Kapesné jsou první peníze, které dítě dostane. Nepodmiňujme kapesné známkami ve škole nebo domácími pracemi.

Přiložit ruku k dílu a přispět prací k chodu domácnosti je odpovědnost dítěte a rodiče by k tomu měli své potomky vést. A prospěch ve škole? Dítě se neučí pro rodiče, ale pro sebe.

Malé dítě si peníze zatím nemůže vydělat. Vydělávat je začne až okolo věku patnácti let. Lepší je, když peníze vydělává u cizích a ne u rodičů. A rozhodně ať nedostává peníze za činnosti, které by měly být jeho přirozenou zodpovědností.

Skupina s názvem Budoucnost našich dětí je neformální sdružení lidí, kteří jsou úspěšní ve svých oborech – od majitelů firem, přes top manažery a umělce. Společně řešíme, jak bude vypadat svět v budoucnu a jak připravit naše děti na to, aby v tomto světě uspěly. Toto je první text z nepravidelného seriálu. 

Kapesné dávejme dítěti vždy ve stejnou dobu, například v neděli v sedm večer. Dítě by mělo pochopit, že peníze nerostou na stromech a rodiče museli peníze vydělat.

Nebavme se s potomkem o tom, za co peníze dostává, ale jak s penězi naloží. Pokud dítě utrácí peníze nezodpovědně, musí se mu znovu zopakovat, jak těžké bylo pro rodiče peníze vydělat.

Pokud dítěti z kapesného něco zbude, je to dobře a není potřeba o tuto částku kapesné snižovat. Aby to nedopadlo jako ve státní správě, kdy se úřady snaží utratit vše přidělené, protože jinak by dostaly příští rok méně.

To vede děti k tomu, že se naučí šetřit. Další stupeň finanční výuky dítěte je naučit ho peníze investovat. To až v době, kdy je dítě schopné pochopit složené úročení.

Pravidla a odpovědnost

Stanovme pravidla, která se týkají správy peněz. Neříkejme dítěti, za co má své peníze utratit. Ale stanovme pravidla, za co je utratit nemá. Zároveň si s dítětem vysvětleme, že pravidla se budou v průběhu času revidovat.

Cílem kapesného je naučit děti hospodařit s penězi. U kapesného veďme s dítětem dialog, na co peníze potřebuje. Za co je utratí. Když už umí dítě psát, mělo by si své příjmy a výdaje evidovat a být schopné udělat vyúčtování.

Dobře se s tím začíná třeba na letní dovolené, kdy dítě dostane všechny peníze na začátku a z těchto peněz si bude samo kupovat zmrzlinu, limonádu, pohledy a další věci. Pokud utratí vše na začátku třeba za lego nebo za něco dražšího, rodiče už by další peníze neměli dětem během dovolené dávat.

Výchovu dítěte ovlivňují oba rodiče a vstupují do ní i prarodiče. Součinnost druhého rodiče je naprosto klíčová. Partner (ať současný nebo bývalý) musí mít stejný názor na kapesné a rodiče musí před dětmi zastávat stejný názor.

Nejhorší situace nastávají, pokud jsou rodiče rozvedení a žijí každý jinde. Většinou pak ten, který má více peněz, méně času nebo větší pocit viny, tak to lepí penězi a dítě kazí. To pak jde hodně špatně nejen finanční výchova dítěte.

Z rodiny si dítě odnáší návyky. Úspěšní lidé vysvětlují svým dětem hodnoty a děti vidí, jak se v rodině chová k hodnotám – věci se používají, když už nejsou potřeba, tak se buď dají na charitu, vyhodí nebo prodají. Organizací prodeje nepotřebných věcí můžeme dítě motivovat nějakým rozumným procentem z prodeje, a tím si dítě „vydělá“ další peníze.

Každý je jiný

Nejsme všichni stejní. Dokonce jednovaječná dvojčata můžou mít při stejné výchově naprosto odlišný vztah k penězům a k jejich správě. Důležité je se s dětmi o tom bavit, výsledek bude určitě lepší než když bychom se jim nevěnovali.

Netvrdím, že výše zmíněné postřehy jsou univerzální a budou fungovat každému. Mám velké štěstí na lidi ve svém okolí. S několika úspěšnými a velmi šikovnými lidi se každé dva měsíce scházíme a řešíme budoucnost našich dětí.

Vyměňujeme si názory a zkušenosti. Skupina je pestrá, tvoří ji lidi z různých oborů. Spojují nás životní hodnoty, humor, ale hlavně starost o to, jak připravit děti na život.

Výše zmíněné postřehy nejsou z mé hlavy, je to společný poznatek, ke kterému jsme zatím došli. Je na důslednosti a odpovědnosti každého rodiče, jak bude tyto poznatky implementovat při výchově svých dětí.

„I s dětmi hrajeme hru zvanou peníze. Každá hra musí mít pravidla. Proto je důležité se na pravidlech dohodnout. Dohodnout předem. A pravidla musí dodržovat nejen děti, ale i rodiče. No rules – no game,“ dodává Václav Novák, nejúspěšnější český krizový manažer.

Autor je podnikatel a investor, stálý spolupracovník HlídacíPes.org